• Malá čistírna odpadních vod
  • Malá kořenová čistírna odpadních vod
  • Malá kořenová čistírna odpadních vod s dočištěním v biologické nádrži

Poznámky prof. Šálka k problematice infiltrace odpadních vod

Poznámky k infiltraci čištěných odpadních vod do podzemních vod

Brno, 8.9.2013

Pan profesor Jan Šálek, uznávaný odborník v problematice závlahy odpadními vodami, která úzce souvisí s infiltrací vyčištěných odpadních vod do podloží, vytvořil následující text jako doporučení pro další postup v tématu NV 416/2010 Sb. (NAŘÍZENÍ VLÁDY č.416 ze dne 14. prosince 2010 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních). Následující text vytvořil pan profesor Šálek v reakci na jednání skupiny ČAO dne 9.8.2013 (o jednání jsme informovali již dříve):

 

V úvodu příslušného dokumentu (aktualizovaná NV 416/2010Sb.) by mělo být uvedené, v kterých případech nelze tento způsob využít:

  • Chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
  • Ochranná pásma vodních zdrojů.
  • Oblasti vyloučené z využití na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu, které vychází z výsledků vodohospodářského, hygienického, hydropedologického, hydrogeologického průzkumu.

Jak postupovat v citlivých a zranitelných oblastech by měl rozhodnout vodoprávní úřad.

V současném dokumentu postrádám jakoukoliv zmínku o spoluúčasti hygieniků na řešení dané problematiky, jejichž účast je nezastupitelná (s vodohospodáři, hydrogeology aj.); na řešení této problematiky se vždy podíleli.

Koncepce řešení:

Postup řešení uvedený v Nařízení vlády č.416/2010Sb. považuji za chybný. Každý případ řešení infiltrace čištěných odpadních vod je tak odlišný, že vyžaduje individuální řešení. Postupovat by se mělo právě opačně:

  • Vodoprávní úřad stanoví pro konkrétní lokalitu limity na množství a složení čištěných odpadních vod, které bezprostředně vtékají do stávající hladiny podzemních vod. Limitní množství stanoví hydrogeolog, limitní složení stanoví hygienik ve spolupráci s vodohospodáři. (Pozn. Limity složení se budou podstatně lišit, přísné budou v lokalitách, kde se využívá podzemní voda k zásobení obyvatel, podstatně mírnější budou v lokalitách, kde voda vyvěrá z filtračního prostředí do vodních toků, zde by se teoreticky mohl použít limit pro vypouštění čištěných odpadních vod. Stanovení limitů se dá i zjednodušit.)
  • Vodohospodář ve spolupráci s hygienikem navrhne způsob čištění v ČOV a ve filtračním prostředí, výsledný účinek obojího čištění musí odpovídat limitům určeným pro přítok vody v konkrétní lokalitě. Hydrogeolog vyhodnotí maximální zatížení množstvím infiltrující vody, plošný rozsah a objem filtračního zařízení apod. (Pozn. Způsob a stupně čištění budou různé, viz bod ad a, stanovení jedné tabulky zaměřené na čištění odpadních vod, jak se doposud plánuje je nepoužitelné řešení).
  • Ochrana a kontrola kvality podzemních vod nutně vyžaduje zvýšení počtu kontrolních odběrů čištěných odpadních vod na výtoku z čistírny a to minimálně po 6 měsících, instalaci zařízení na odběr vzorků podzemních vod v místě infiltrace (např. sondami) s odběry před zahájením infiltrace a pak v pravidelných intervalech. Obojí vzorky musí odebrat nezávislý kontrolní orgán v předem neohlášených termínech.

Tyto tři body stačí rozvést a celé Nařízení vlády se dá napsat na dvě stránky!

Poznámky k problematice vlastní infiltrace odpadních vod

K hlavním problémům patří:

  • Máme naprostý nedostatek informací o čisticím procesu pod půdní vrstvou s vegetací a především v geologickém podloží). Pokud se týče dusičnanů, z dostupných šetření vyplývá, že po průsaku odpadní vody vegetačně účinným půdním profilem, nedochází k dalšímu snižování obsahu (odbourání) dusičnanů. Poznatky z SRN jsou uvedené v obrázku. Vlastní zkušenosti jsou stejné.

     ( Pozn. Jsou-li např. v dosahu filtračního zařízení studny na pitnou vodu, nepochybně by bylo třeba odstranit amoniakální soli, volný amoniak, dusitany a dusičnany apod., aby nedocházelo k jejich zvyšování. Pokud se týče fosforu, doporučuji zjistit kapacitu filtračního prostředí a zatěžovat takový objem filtračního prostředí, který zajistí po dobu 25 let jeho poutání; převážně s tím, podle našich mnohaletých šetření nejsou s tím potíže.)

  • Nemáme potřebné informace jak probíhá čisticí proces ve větších hloubkách, bezkyslíkatém podloží, teplotami pod 10°C (týká se to BSK, CHSK, amoniaku apod. Tuto okolnost potvrdili přítomní hydrogeologové; nízké teploty např. vylučující možnost nitrifikačních procesů. (Celý týden po večerech jsem věnoval hledání informací, je jich žalostně málo).
  • Chemizace životního prostředí (i domácností) postupuje takovým tempem, že nelze přesně stanovit látky, které by mohly citelně ovlivnit kvalitu podzemních vod.
  • K problematice možného mikrobiálního znečištění se musí vyjádřit specialisté z oblasti hygieny, jsou nezastupitelní (našeho jednání se nezúčastnili). Řešení dezinfekce UV-zářením, podle našich zkušeností je provozně náročné.
  • Sorpční komplex půd ovlivňuje přebytek sodíku ve splaškových odpadních vodách, máme s tím zkušenosti. (Pozn.: Stovky rozborů uskutečnila žena pro pana Prof. Pelíška)
  • Vliv zakolmatování filtračního prostředí je třeba posoudit se zřetelem na dobu infiltrace, složení (obsah) NL, fyzikálních vlastnostech půd, ploše a objemu filtračního prostředí a jejich změně v průběhu filtrace aj.
  • Doporučuji pro začátek limitovat počet EO. (Pozn. např. rekreační zařízení se 100EO produkuje ročně min. 3650 m3 odpadní vody, kterou je třeba infiltrovat, je to obtížně zvládnutelné, limit by měl být podstatně nižší.)

Poznatky z vlastního výzkumu realizovaného s OHES Brno

Poměrné dobře je známá a odzkoušená je problematika průběhu dočištění a odběru nutrientů v půdněvegetační zóně, s oxickým režimem. (Pozn. Přesto je nutno počítat s relativně malým množství nutrientů, které se proniknou touto zónou.)
Odzkoušeli jsme, ve spolupráci s OHES:

  • Průběh infiltrace mechanicko a mechanicko-biologických čištěných odpadních vod (ÚKČ Modřice) do max. hloubky 1,6m, výjimečně více s různým způsobem aplikace.
  • Průběh infiltrace cukrovarských OV předčištěných v BN.
  • Průběh infiltrace kalové vody pří aplikaci tekutých stabilizovaných kalů na zemědělské půdy.
  • Průběh infiltrace při zatěžování kejdou a močůvkou.
  • Průběh filtrace srážkových vod při místním přetížení.

V Brně 8.září 2013                                             Jan Šálek